Zapsala Markéta
V pátek 10.5. v 16:00 jsme se sešli na nádraží, ale né všichni. Tentokrát jsme na střediskovou výpravu jeli rozděleně. První vyrážel oddíl Sirius, Šíp a pár Vlaštovek. Máťa s Nikčou se nemohli dopočítat dětí, ale nakonce to nějak vyšlo a žádné dítě jsme nemuseli nechat v Plzni. Cesta probíhala v poklidu, jen jednou jsme museli přestupovat na minivláček Regiomouse. Když jsme dorazili do školy v Jesenici, ubytovali jsme se a následně hráli nejrůznější hry na venkovním hřišti. Časem dorazila i druhá úderná skupina skládající se z Kalahari, Vlaštovek a ojedinělých kusů Střelky. Byli jsme uvítáni na srazu skautů v roce 1938.
Druhý den ráno jen co jsme dožerinkali, jsme si sbalili baťůžky a chtěli se vydat na výlet, na ranním nástupu se zpívala Československá hymna a kolovala informace, že Junák je rozpuštěn a zakázán. Přesto jsme se rozhodli na výlet vyrazit, ani déšť nás nezastavil. Na výletě jsme luštili nejrůznější šifry, prošli městečkem pro Šmouly, ale kvůli sílícímu dešti jsme se nakonec otočili zpátky. Po obědě jsme strávili odpoledne ve školní tělocvičně, kde proběhla bitva mezi Německem a Velkou británií. Následně jsme jako čechoslováci museli přes hraniční kontrolu uprchnout do Anglie. Večer patřil deskovým hrám, hrám v tělocvičně a zpívání. Na ukončení dne jsme si zazpívali večerku při svitu svíčky. Pro vedoucí se v pozdějších hodinách koncala speciální aktivita na poznání mezi sebou ale i sebe sama.
Druhý den ráno jsme se probudili do pochmurného dne, dopoledne skauti zachraňovali a transportovali raněné. Největší hysterka byl Tygr se zlomenou nohou. Roveři měli za úkol sestavit vor, rozdělat na něm oheň a na blízkém rybníčku ho vypustit a přepálit provázek visící nad vodou. Po této aktivitě následovalo rychlé zabalení si věcí, dostali jsme pamětní odznáčky a opět na dvě etapy vyrazili zpět do Plzně.
