Prusiny

Zapsala Markéta

Na výpravu do Prusin jsme vyrazili 12.4.2019, ale nesešli jsme se jak bývá zvykem na vlakovém nádraží, nýbrž na autobusovém v Plzni. Tato výprava byla jen pro družiny Fénix a Pegas, takže nás celkově bylo 10 kusů. Když jsme přijeli na faru/ farmu ubytovali jsme se a vyrazili hrát na hřiště nejrůznější hry. Po chobotnicích, které sklidily nemalý úspěch jsme našli podivnou ženu, která plakala. Následovala hra, ve které jsme museli složit báseň abychom se dozvěděli co se stalo. Zjistili jsme, že před rokem našla žena jeskyni s drahým kamením a jinými poklady a aby to všechno zlato unesla nechala v jeskyni své dítě. Avšak jeskyně se zavřela a žena už své dítě nenalezla. Samozřejmě jsme přislíbili pomoc. Večer jsme hráli deskové hry.

Druhý den ráno po probuzení jsme krmili zvířata na místní farmě, byly zde morčátka, kozy, kočky, králíci, husy, slepice. Bylo to strašně super, pochovali a pomuchlovali jsme si vše co šlo. Po obědě jsme se vydali na krátký výlet, na výletě jsme nalézali dukáty s písmeny, poté jsme si o ně zahráli i hru. Po příchodu z vycházky byl Velikonoční program – malovali jsme vajíčka, vyráběli velikonoční zajíčky, vybarvovali přáníčka. Před večeří jsme si ještě udělali skautské okénko, kde jsme si pořádně procvičili jak se nazývají jednotlivé výchovné kategorie ve skautingu a jak se skauti zdraví, následovalo hraní Hospody, které se samozřejmě neobešlo bez slziček. K večeři jsme okusili polévku, kterou nám uvařili Kačka s Máťou 😀 Před spaním jsme opět hráli nejrůznější hry a na dobrou noc nám Máťa přečetl pohádku o víle Přesdržce. Někdy před půlnocí dorazili i Mařena s Kubou, kteří se vraceli ze Svojsíkova závodu. Plni dojmů líčili svou cestu a závod samotný. Ráno ke snídani jsme měli jogurt/ tvaroh s nejrůznějším ovocem a křupinkami. Dopoledne jsme hráli hry uvnitř, poté vyrazili podle indície, poskládané z dukátů najít ubohé dítě uvězněné v jesykni. Dítě jsme samozřejmě našli a zachránili. Po obědě následovalo klasicky balení, zpětná vazba, rozloučení se se zvířátky a už si to šineme na autobus. Na nádraží již na nás čekají rodiče, kteří se již nemohou dočkat, až jim budeme vyprávět co jsme prožili a jak se která zvířátka jmenují.

Tento záznam byl publikován v Kronika . Uložit odkaz do záložek.